ShagyaArab.com

Rok 2010 pro mě začal v lednu prodejem Safíji.

Byla jsem přesvědčená, že se bude mít holka dobře a hlavně jsem byla ráda, že ode mě nebude daleko. I tak jsem se s ní loučila těžce , ze všech hříbat jsem k ní měla největší vazbu- protože byla první, měla jsem ji u sebe nejdéle a také už jsem s ní okusila úspěch na výstavě. A hlavně po celou dobu ve mě hlodal červík, že by měla zůstat doma. Ale byla jsem přesvědčená , že 3 koně nebudu zvládat časově ani finančně ( jsou ustájeni v nájemní stáji a dost mi tím pouští žilou:) ). A tak jsem ji prodala. A ukázalo se, že to byla chyba.

Salim byl v lednu posmutnělý, postrádal svého posledního synka, kterého si velmi oblíbil a hrál si s ním a kterého jsem prodala na konci roku 2009 paní Kiliánové do Brna ( Shamar Safi). První polovinu roku se Salim ještě pořád zotavoval ze zranění karpálního kloubu, občas pokulhával a ve výběhu se nejčastěji pohyboval jen opatrně krokem. Proto jsem i připouštění s ním omezovala na minimum a ani jsem nežádala o rejstřík na klisny ČT.

Shakira, která poprvé po třech letech „ odpočívala“ a nečekala hříbě, chodila mnohem víc pod sedlo. V zimě jsem jí za mrazu nechtěla dávat udidlo a jezdila jsem ji jen na ohlávce. Na jaře jsem v tom pokračovala, protože jsem zjistila, že bez udidla se obě dvě velice dobře už jednou pro vždy obejdeme. Plánovala jsem s ní účast na výstavách na národní i mezinárodní scéně . Do toho jsem chtěla nějak vložit i její připuštění Salimem. Shakira, která po odstavu Safiho pravidelně celou zimu říjela, na jaře říjet přestala a pak měla říje slabé a bez sebemenší chuti se se Salimem pářit. V podstatě za celou připouštěcí sezonu říjela viditelně jen dvakrát, na Evropské přehlídce ve Stadl Paura a na Národní přehlídce v Písku . Vždy jsme byli pryč minimálně 2 dny a Salim byl pokaždé samozřejmě doma. Takže až do konce srpna se nám nějak zabřeznout nezadařilo….

Salim mezitím připustil 4 klisny shagya araba a vzhledem k tomu, že se začal výrazně zlepšovat v pohybu a přestal kulhat, přece jen jsem si v červnu vyzvedla rejstřík pro klisny ČT a připustila s ním ještě dvě klisny ČT. Proti předchozím letům tedy připuštěných klisen ubylo, ale při počtu hřebců v ČR nám to zcela stačí, někteří hřebci nemají ani to.

A co Safíja? Byla jsem za ní na začátku dubna, naočkovat ji a odčervit a začala jsem mít pochybnosti. Byl na ní vidět nápadný úbytek svalů, ale nedalo se říci, že by byla hubená a hlavně to bylo po zimě, a tak jsem věřila, že se to zlepší. Majiteli jsem svůj postřeh sdělila, také to, že nemůže počítat, že v příliš malém výběhu se kobylka pohne. Slíbil, že ji bude brát s sebou, když vezme pod sedlo svého druhého koně.

V červnu jsem žila už na plno přípravou Shakiry na Evropský šampionát, ale Safíja mi nedala spát. Původně jsem totiž chtěla vzít i ji, ale bylo jasné, že ta ve výstavní kondici rozhodně nebude. Pořád mě strašila . Vzhledem k tomu, že byla stále ještě psaná na mě ( nový majitel část ceny splácel pravidelně měsíčně a přepsat se měla až po zaplacení celé částky) , už se mi líhlo v hlavě, že ji vlastně chci zpět. A po triumfu Shakiry v Evropě jsem měla už jistotu, jen jsem nevěděla , jak na to.

Červenec rozhodl. Když už jsem sbírala odvahu zavolat , že si pro Safinu přijedu, ozval se její nový pán sám, že má problém, nemůže mi dávat pravidelné splátky. Vyhrkla jsem , že pro ni hned jedu. A začla jsem shánět dopravu. No, jak nakonec Safinka vypadala, je zde v novinkách ze dne 16. července.

V srpnu byla národní přehlídka v ČR, na které mi větší radost než vítězství Shakiry udělali výborní Salimovi potomci. I v září jsme vystavovali- na pardubickém závodišti , viz článek „ Koně v akci“ . A to byla Salimova derniéra, už ho na výstavách prezentovat nebudu, užil si jich myslím dostatečně.

Safíja se v září začala fyzicky sbírat a já jí věnovala hodně času. Až v říjnu byla natolik v pořádku, že mě začala navštěvovat myšlenka na její obsednutí. K tomu nakonec došlo v polovině listopadu a od té doby se těším 2x týdně na společnou vyjížďku, protože mne holka nezklamala- je stejná jako táta i máma , možná i o něco lepší. Všude vleze, nebojí se, poslušná, ochotná. Po zkušenostech s ježděním na ohlávce na Shakiře jsem vyzkoušela totéž i na Safíju. Funguje to bez problému, Safina si může být jistá, že nikdy udidlo do huby nevezme:). Kožené ohlávky na ježdění pro obě dvě ušil pan Vaňourek a jsem s nimi nad míru spokojená.

Na začátku listopadu snad po dvou měsících Shakira zase ukázala říji ; i přes to, že by hříbátko bylo až v září, jsem ji nakonec připustila. Zatím nevím, s jakým výsledkem, ale okamžik zjištění pravdy se blíží.

Ostatní klisny, které Salim připustil, zabřezly. Tak uvidíme, co se z nich letos narodí.

A co v letošním roce?

Na konci roku jsem se rozhodla, že Safíju již letos ve čtyřech letech připustím. Je ve výborné kondici, navíc povahově klidná a vyrovnaná a za rok jako pětiletá určitě péči o hříbátko fyzicky i psychicky zvládne. V srpnu ji chci předvést na Národní přehlídce ( bude v Pardubicích) a zapsat ji tam do plemenné knihy.

Pokud Shakira v listopadu nezabřezla ( je pravděpodobné, že ne ) , budu se od jara snažit ji vyladit tak , aby měla pěkné říje. Letos žádné výstavy s ní neplánuju, bude mít větší klid a lepší šanci zabřeznout.

Salim se zcela zotavil z těžkého úrazu a já jsem přemýšlela, že bych ho mohla znovu obsednout. Je mu 16 let a mohl by ještě léta chodit pod sedlem. Nakonec jsem se rozhodla, že ho sedlat po roce a půl znova nebudu. Salim si celkem zvykl na výběhový režim a už tolik nežárlí, když s holkama odcházím ze stáje. A já stejně nebudu mít čas pravidelně jezdit 3 koně. Také Safinka zdědila Salimovo sedlo a musela bych kupovat nové. A další věc- to , jak mi chybělo skvělé svezení na Salimkovi, tak to už teď chybět tak úplně nebude :) - Sáfa je Salimovi podobná nejen fyzicky, ale i pod sedlem je jak pohybem, tak i reakcemi celý taťka!

Jestli se něco v minulém roce povedlo, tak to , že jsem měla možnost napravit svou chybu a dostala jsem Safíju zpět.

Tomu se žádný výstavní úspěch vyrovnat nemůže !

HODNĚ ŠTĚSTÍ , ZDRAVÍ A POHODY VŠEM V NOVÉM ROCE!

Jana Pašková