Majitelkou prvního vlastního koně jsem se stala v den, kdy jsem si přijela do Holic u Pardubic pro tehdy 2 letého Salimka. V té době jsem o shagya arabech nevěděla téměř nic, ale měla jsem představu: Chci hřebce (mám je radši), který u mě prožije celý život (protože mě bylo jasné, že ho nikdy neprodám, jak už bude jednou můj), tudíž to musí být koník dlouhožijící, vytrvalý a odolný. Preferovala jsem na ježdění vždy koně temperamentní a vždy jsem měla v oblibě koně ušlechtilé, jemnější a původové (A1/1, trakéni, …). Pokub by existoval v ČR chov angloarabů, pravděpodobně bych volila angloaraba. O chovu jsem totiž vždy snila. Při pátrání po angloarabech jsem ale ztroskotala a tak jsem vyrazila pro shagya araba. A dodnes nelituju.

Salim

Nikdo v Salimových 2 letech nemohl tušit, co z něho vyroste (kdyby to chovatel p. Provazník tušil, možná, že by ho neprodal). Původ měl výborný , byl celkem korektní, ale zatím měl k tělu moc velkou hlavu a tak 145 cm výšky. Vyroste ještě? Ale intuice mně radila - kup ho. A tak už ho mám 15 let. Vyrostl. A dělá a vždy mně dělal samou radost. Jen ho pronásleduje smůla v podobě úrazů (nejčastěji způsobených jiným koněm). V létě 2009 ho nakopl jeden valach, bohužel, velmi tvrdě a přímo do karpálního kloubu a od té doby jsem na Salimkovi neseděla .

Salim už nyní dál funguje bez nějakého výrazného kulhání, ale kloub není úplně stabilní a riskovat jeho zdraví nechci. I když vím, jak mu naše společné vyjížďky chybí. Možná za čas, pokud bude noha držet, alespoň na krok…….

Shakira

Když bylo Salimovi 9 let, trávil připouštěcí sezonu v hřebčinci Tlumačov. Stýskalo se mi hodně a přemýšlela jsem, co dělat. A tak jsem začala uvažovat, že si koupím klisnu. Co sobě, koupím ji Salimovi k jeho 9 narozeninám. No není to báječný nápad? V té době už jsem o shagya arabech věděla skoro všechno a dál jsem se snažila vzdělávat. Když chov, tak jedině kvalitní a základ chovu je klisna. Chci klisnu stejně kvalitní, jako mám hřebce. A tak jsem vyrazila do Národného žrebčína v Topolčiankách. A měla jsem štěstí. Musela jsem tam asi udělat dojem, poté, co jsem si pěkně popovídala o původech nabízených kobylek. Protože pak vyvedli z maštale tu, která původně na prodej nebyla, a pokud ano, tak za větší peníze a určitě jinam, než neznámé majitelce jednoho hřebce. Pustili ji ve volnosti a mně rázem vyletěl tep na 200. Chci ji, ale kde na ni vezmu? Znovu mě zopakovali: Můžete ji mít, i když je svým způsobem neprodejná. A za stejnou cenu, jako nabízíme ty ostatní. A že prý občas musí prodat i dobrého koně, kvůli reklamě. A tak jsem si vypůjčila , co mě chybělo a milou 3 letou Shagya XXV-15 , jak se tehdy jmenovala, dovezla do ČR. Už podruhé mi při koupi koně padla dobrá karta.

Safíja

Nyní mám ještě 3- letou Safíju , dceru svých miláčků Salima a Shakiry. Je úžasná, má mimořádnou povahu a jsem strašně ráda, že u mne zůstala.

Ostatní

Kromě koní mám ještě chovatelskou stanici bassethoundů Grand Grades. Za dvanáct let jsem na zatím 3 fenách odchovala pouhé čtyři vrhy, nejsem množitel a nedělám to pro peníze. Mám své psy ráda. K ušlechtilým, temperamentním koním jsem si pořídila klidné, kůžaté a ušaté bassety. Mám život v rovnováze:)

Dále jsem členkou předsednictva Svazu chovatelů shagya araba v ČR a také rozhodčí ČJF pro všechny klasické jezdecké disciplíny.

Fotogalerie

[Nahoru ↑]