Rozloučení

781 Shagya V - CZ SALIM : *26.6.1995 - † 20.7.2013

Několikrát už mě to v minulosti v myšlenkách napadlo , několikrát už jsem o tom i přemýšlela , jak to budu řešit.

Jednou , určitě za dlouhou , hodně dlouhou dobu. Jak to celé zvládnu, až ten čas přijde a co nastane pak. Té chvíle jsem se bála.

Měl jsi slíbeno, že až budeš slabý a sešlý stářím a budeš mít neřešitelné zdravotní problémy , najdu v sobě sílu a nechám tě pokojně odejít. Nikdy tě nenechám trápit, protože tě miluju. Udělám to , co budu muset a o co prosí kůň v Modlitbě koně.

Salíčku ! Přišlo to ale úplně nečekaně , rána z čistého nebe ! A hlavně nebyl jsi ani tak starý, ani slabý a ani tě život neomrzel. Byl jsi tak spokojený ve své poslední dny, ve svém malém stádečku .Tak rád jsi opatroval obě klisny a tak laskavě a starostlivě jsi vychovával svoji a Shakiry poslední dceru Sameerah . Byl jsi smutný, když dva dny před tím černým dnem odjela Sameerah do nového domova. Nic, vůbec nic nenasvědčovalo tomu , co přijde!

Všechno , co jsme si měli spolu říci, jsme si snad řekli , tu poslední půl hodinu, co jsi mi ležel hlavou v klíně a čekal na svůj konec . Poslouchal jsi má poslední vyznání a slova díků a nevím proč , neustále jsi se omlouval.

Za to, co jsi pro mě udělal, za to, jaký jsi byl ti ještě jednou děkuju. Moc ti děkuju za Safinku , zdědila toho po tobě hodně . V ní tady bude kousek tebe se mnou vlastně pořád.

Nikdy jsi mě nezklamal , dokonce ani v ten poslední den. Byl jsi statečný, do poslední vteřiny. Lecos z tvých posledních hodin jsem z hlavy ( naštěstí ) vytěsnila. Nemohu ale dostat z mysli , jak oslnivě se leskla srst na tvé chladnoucí šíji v zapadajícím slunci. V tu chvíli , kdy jsem tam vedle tvého těla seděla a vnímala odcházející energii, mě ten lesk připadal totálně absurdní a nepatřičný. Dnes , po pár dnech, to vnímám jinak . Najednou mě vzpomínka na to večerní světlo a ten lesk v srsti uklidňuje. Jako bys mě zanechal vzkaz a poděkování.

Bylo to krásných společných 16 let a nic jsme si ( snad) nezůstali dlužni. Tuhle tvoji fotku mám teď na stole. Pořád z ní na mě mluvíš . Tak věčně zelené a šťavnaté pastviny , chlapče. Moc mě i těm svým ( a mým ) holkám chybíš !

Co se stalo

Celé dopoledne v sobotu 20. července strávil Salim se Shakirou ve výběhu , vesele pobíhal a řehtal na okolo procházející koně. Do stáje se dostal chvíli po poledni a cca za hodinu jsem na něm viděla nenápadné známky změny v chování- nesnědl oběd . Přestože jsem nic nepodcenila a začala vše ihned řešit , stav se rapidně zhoršil. Po několik hodin trvajících krutých bolestech neznámého původu ( o klasickou koliku nešlo ), nereagujících na léčbu, jsem se rozhodla ukončit Salimovo trápení. Letos v červnu mu bylo 18 let.

Děkuji kolegovi MVDr. Oto Paškovi za to , že obětoval sobotní odpoledne a po několika návštěvách nakonec večer ukončil vše rychle a profesionálně . Mimořádně děkuji své kamarádce Nikole Markové Kroužkové , která bez váhání skočila do auta, jakmile se dozvěděla, co se děje a přijela za mnou. Byla se mnou po celou dobu Salimových potíží a pomohla mě se správně rozhodnout. Bez ní bych to absolutně nezvládla, byla mě oporou i útěchou.

Až opožděně jsem se dozvěděla , že příčinou Salimovi smrti byl lidský faktor. Den předtím nikdo v nájemní stáji nenakrmil. Salim byl na rozdíl od ostatních koní na podestýlce z pilin, neměl tedy možnost si udržet trávení pojídáním slámy. Ráno, po 24 hodinové hladovce a při zastaveném trávení , dostal od brigádnice najednou oba připravené kýble se jádrem- večerním i ranním. Vše odpovídá- s kolegou veterinářem jsme jeho problémy viděli jako pomalé vnitřní vykrvácení a sepsi, pravděpodobně po perforaci zažívadel (následkem akutní dilatace).

Poslední opravdu nepovedená fotka , pořízená na mobil 3 dny před Salimovým skonem - s dcerou Sameerah. Po pořízení jsem ji chtěla ihned vymazit ( Vypadáte jak dvě hajtry, řekla jsem si ) . Jsem ráda , že k tomu nakonec nedošlo.

Tři týdny po Salimově smrti jsem zjistila , že je Shakira březí. Než mi odešel, zplodil ještě jednu krásnou a vyjímečnou dceru, klisnu Shailah.