ShagyaArab.com

Na tento Evropský šampionát jsem se jela se Safíjou v podstatě jen zúčastnit. Po zkušenostech ze šampionátu ve Stadl Paura vím , jak má být kůň s ambicemi na přední místa připraven.

Zatímco Shakira byla pro minulý šampionát ve Stadl Paura připravená snad na minutu a líp už to nešlo, Safinka bohužel nechodila před šampionátem 3 měsíce pod sedlo ( kvůli mé indispozici ) a jen hnípala ve výběhu. A to samozřejmě nechalo na jejím těle zřetelné známky – na šampionát jela v téměř žírné kondici , s nenasvaleným krkem a hlavně bez potřebné energie na předvedení.

Proto pro mě nebylo zklamáním její umístění na 8. místě z 11 startujících ( ze 14 přihlášených ) v kategorii klisen 4-6 letých.

Konkurencí jí byly klisny z Bábolny , Radovce , soukromých chovů z Maďarska , Rumunska , Rakouska , Slovenska a Itálie. . Největší počet klisen byl samozřejmě z domácího německého chovu. Hned před nástupem kategorie jsem si všimla 2 velmi pěkných klisen, na které by Safíja neměla. Na ostatní by možná měla , kdyby předvedla své obvyklé chody . Bohužel , Safině to neběhalo už doma před přehlídkou a vzhledem k její vyrovnané a velmi klidné povaze se nevzrušila ani na přehlídce. Známka 3x 7 za krok a 3x 7 za klus na umístění vpředu nestačí. Těžko odhadnout , jestli jsem se na předvedení v pohybu podepsala i já , protože jsem vlastně poprvé po svých zdravotních peripetiích s páteří vůbec běžela ( snaha byla maximální , bolesti v nohou jsem nevnímala ).

Safíja ale nedostala ani v typu své obvyklé vysoké známky. Rozhodčí měli trochu jinak nastavené hodnocení a lehce se podle mě přizpůsobili domácím koním , kteří na rozdíl od chovů v zemích původu shagya arabů mají ve svých rodokmenech mnohem více příměsi krve plnokrevných arabů.

Tak to bylo alespoň v mladších kategoriích.

Naši kategorii nakonec vyhrála německá klisna , kterou jsem na ty úplně nejvyšší posty netipovala ( v majetku pana prezidenta ISG , pořadatele výstavy ), prý se ale velmi pěkně předvedla. Za sebou nechala výraznou klisnu z Bábolny ( tu jsem si tipla jako vítěze ) , která sice obdržela v hodnocení stejný počet bodů , ale komise rozhodčích rozhodla ve prospěch domácího chovu.

Na nedělní šampionát už jsme nezůstali , mohu tedy posoudit pouze sobotu.

Tento Evropský šampionát zůstal v mých očích daleko za šampionátem ve Stadl Paura – jak organizačně ( a to už od příjmu přihlášek), tak prostředím ( např. malá hala , kvůli čemuž rozhodčí posuzovali netypicky ze středu trojúhelníka atd ).

Nejvíc mě ale rozhodila kultura předvádění , to, co bylo občas k vidění v Marbachu , by si snad nikdo nedovolil ani na naší národní přehlídce. Ignorování jasně daných pravidel pro pohyb koní v trojúhelníku – otáčení do protisměru v klusu , lonžování koní před klusem v rohu , stavění do postoje, v kterém se předvádějí plnokrevní arabi , přílišné tušírkování – to vše zejména od tzv. profesionálních předvaděčů. K vidění byli i koně s ostříhanou hřívou a hřívou různě upravenou do gumiček - ani jedno by se při předvádění shagya arabů nemělo objevovat. Úplně mě ale dostala 2 letá klisna na udidle , které její „ předvaděč“ cukal v hubě takovým způsobem , že jí měla celou dobu posuzování otevřenou dokořán. Že ani toto rozhodčím nevadí a podobně zvrhlé individum nevyloučí z posuzování , z toho mi zůstává rozum stát.

Takže celkově jsem z Evropského šampionátu v Marbachu velmi zklamaná a vůbec to nemá nic společného s umístěním Sáfy .

Že tentokrát to nedopadne pohádkou jako ve Stadl Paura , s tím jsem počítala předem : ).