Koně v akci 2010

Na přání prezidenta Svazu chovatelů shagya araba pana Otto Dlaboly jsem letos vyrazila se Salimem a Shakirou na již 12. ročník mezinárodní výstavy koní „Koně v akci“ , letos s podtitulem „Království tradic“. Kromě Salima a Shakiry náš svaz reprezentovaly již tradičně obě klisny manželů Dlabolových Tami a Dari a dále pak 2 mladé klisny z Jeníkova - Samota a Matragi.

Na Salima a Shakiru čekaly 3 tak trochu hektické dny. Byli totiž ustájeni v boxech přímo v procházecí uličce, a tak byli vystaveni od pátku až do neděle davu návštěvníků a jejich hlazení a neměli přes den chvilku klidu. Oba to ale zvládli, Shakira chvílemi vypadala, že si to dokonce i užívá, Salim dělil diváky na ty, kteří přinesli něco na zub a nebo se alespoň chovají rozumně, od těch se nechal hladit; ostatní-jako ukřičené děti houpající se mu na vrátkách boxu nebo „nekoňáky“ startující mu ihned rukama po hlavě, ignoroval, anebo na ně dělal zlé obličeje , aby je odehnal. Chvilku jsem ho při tom pozorovala a musela jsem se smát jeho hereckému talentu. Nevhodně se chovajících návštěvníků byla naštěstí menšina.

Každý den byla celá skupinka shagya arabů předváděna v padocku v chovatelské ukázce a také před tribunou v hlavním programu.

V pátek byli Salim i Shakira ještě trochu divočejší z cizího prostředí - Salim musel rozdýchat přítomnost jiných hřebců ve svém okolí a tak se trošku předváděl, hulákal jak na lesy, trénoval na vodítku levádu a vůbec hrál divadýlko. Ovšem jako vždy se snažil, aby vodítko bylo téměř prověšeno a aby mě nijak neohrozil. Prostě komediant. Shakira zase lehce panikařila, kdykoliv ztratila Salima z dohledu, je na něm značně závislá. V sobotu se oba uklidnili a začali se předvádět v dobrém slova smyslu. Shakira, která byla prezentovaná jako současná šampionka Evropy, si vysloveně libovala v potlesku diváků. Při předvedení v klusu před hlavní tribunou mě chyběla křídla, abych jí v jejím famozním pohybu stačila. Takhle dokonale se mi snad nepředvedla ani na Evropské přehlídce. Asi byla ráda, že se konečně dostala ven, protože možnost vyvenčit koně kromě veřejných ukázek je během těch tří dnů v Pardubicích zcela minimální.

Byl to pro mě i koníky docela zápřah, ale přežili jsme to ve zdraví, oba koně byli sice unavení, ale zvládli celou výstavu i nápor hladících diváků dobře. Vykládali jsme v neděli pozdě v noci a když jsem viděla, jak oba spokojeně schroupali večeři a zalehli, mohla jsem jít udělat totéž.